Sebevražda, sebevražedné jednání
"Sebevražda je trvalým řešením dočasného problému"
Myšlenky na sebevraždu jsou velmi často jedním z příznaků bipolární poruchy. Většinou se objevují v období depresivní epizody, mohou však být přítomny i v období smíšené či manické epizody, zvláště pokud je manická epizoda spojena s podrážděností, napětím a mrzutostí.
Sebevražedný pokus může být výsledkem pečlivého plánování nebo náhlého impulzivního zkratu. Udává se, že riziko pro spáchání sebevraždy u bipolárních pacientů je až 15krát vyšší než u zdravých osob, asi 50 % bipolárních pacientů učiní v průběhu života alespoň jeden sebevražedný pokus a až 15 % bipolárních pacientů zemře sebevraždou.
Myšlenky na sebevraždu rozhodně nejsou projevem slabé vůle, mravní zkaženosti nebo nekázně bipolárních pacientů, ale vyplývají z biologických a genetických mechanismů. Souvisejí stejně jako ostatní příznaky bipolární poruchy s narušením rovnováhy biochemických látek v mozku (především serotoninu).
Proto se nemusíte stydět za svoje sebevražedné myšlenky, v podstatě se s nimi setkal každý nemocný trpící bipolární poruchou.
Touha uniknout
Pacienti trpící bipolární poruchou trpí často pocity bezvýchodnosti, jsou přesvědčeni, že nic v jejich životě se nezlepší a utrpení bude trvat věčně. V této situaci hledají únik z trýznivých pocitů „psychické bolesti“. Motivace uniknout z neúnosných příznaků bývá častěji motivací k sebevraždě než prostá touha zemřít. Úmrtí, v této situaci úmrtí sebevraždou, se zdá být nemocnému jediným východiskem z jeho životní situace.
Myšlenky na sebevraždu je však možné mírnit a léčit pomocí psychofarmak. Je prokázáno, že dlouhodobá léčba lithiem vede k zásadnímu snížení sebevražedných pokusů a dokonaných sebevražd u bipolárních pacientů. Akutně je však možné sebevražedné myšlenky a nutkání léčit pomocí dalších léků, používaných k léčbě bipolární poruchy (například antipsychotika).
Faktory, které zvyšují riziko sebevražedného jednání
Pokud jsou u pacienta přítomny níže uvedené rysy, zvyšuje se pravděpodobnost jeho sebevražedného jednání, obzvláště tehdy, pokud je těchto rysů přítomen vyšší počet. V žádném případě to však neznamená, že se při přítomném vysokém počtu těchto faktorů stává sebevražedné jednání jistým, pouze představuje hrubé měřítko odhadu jeho rizika.
- Bipolární porucha spojená s pravidelným požíváním alkoholu nebo jiných návykových látek
- Mužské pohlaví
- Kratší doba trvání bipolární poruchy a dosud zažitých pouze několik epizod bipolární poruchy
- Příznaky závažné úzkosti – záchvaty paniky, neklidu, děsu
- Sklon k impulzivnímu jednání – bezohledné řízení auta při vysoké rychlosti, výbuchy násilného jednání
- Nedávná hospitalizace na psychiatrii
- Sebevražedný pokus v minulosti
- Příbuzný, který spáchal sebevraždu nebo se choval násilně
- Zážitek nedávné nepříznivé životní události spojené se ztrátou blízké osoby – rozchod, rozvod, úmrtí rodinného příslušníka
- Absence blízkých přátel a rodinných příslušníků
- Nepřítomnost rychlého a přímého kontaktu s psychiatrem nebo psychoterapeutem
- Pocity beznaděje do budoucna
- Nepřítomnost důležitých důvodů, proč zůstat naživu – například vychovat děti
- Přemýšlení o konkrétním plánu (sníst léky, skočit z okna …) a dostupnost těchto prostředků (přístup k lékům, ke střelné zbrani)
Jak uchránit sám sebe před suicidálním (sebevražedným) jednáním?
Myšlenky na sebevraždu se většinou objevují v průběhu rozvoje depresivní nebo smíšené epizody bipolární poruchy a s tím, jak se váš psychický stav zhoršuje, se tyto myšlenky stávají zřetelnějšími a častějšími. Nejprve se objevují prchavé, nekonkrétní nápady („Zajímalo by mne, jaké by to bylo být mrtvý“), poté se stávají závažnějšími („Vím, že nechci žít, nevidím žádné východisko ze své situace, nevím však jak se zabít“) až po zcela konkrétní („Rozvážil jsem řadu možností jak se zabít, zvolil jsem jednu z nich, připravil jsem, co k ní potřebuji a určil jsem si, kdy a kde sebevraždu uskutečním“).
Tyto myšlenky jsou součástí bipolární poruchy, nicméně je možné s nimi bojovat a chránit se před nimi.
Suicidální prevence představuje:
- omezení přístupu k sebevražedným prostředkům
- posílení přístupu k osobám, které vám mohou pomoci a podporují vás (psychiatr, psychoterapeut, rodinní příslušníci, přátelé).
Je důležité zahájit níže uvedené aktivity co nejdříve, pokud je skluz do deprese příliš hluboký a pocity bezvýchodnosti příliš silné, sebevražedné pokusy mají většinou impulzivní charakter.
Uvedené strategie snižují pravděpodobnost uskutečnění sebevražedných myšlenek, přestože jsou u bipolárního pacienta přítomny. V průběhu dlouhodobé léčby bipolární poruchy jsou období, kdy jsou u nemocného sebevražedné myšlenky přítomny i přes optimální spolupráci pacienta s psychiatrem a rodinou. Některé z uvedených strategií vám mohou pomoci se sebevražednými myšlenkami bojovat a při jejich zvýraznění adekvátně reagovat.
- Zbavte se nástrojů a prostředků, které vás mohou zabít
- Ihned konzultujte svůj stav se svým psychiatrem
- V každém případě vězte, že nově přítomné nebo zvýrazněné sebevražedné myšlenky jsou důvodem pro urgentní návštěvu vašeho psychiatra (nebo jakéhokoli psychiatra, pokud váš psychiatr není dostupný).
- Obraťte se na své blízké
- V naprosté většině případů, pokud se rozhodnete o svých potížích mluvit se svými blízkými, v konečném důsledku to bude pro vás pozitivní.
- V žádném případě, pokud hovoříte se svými blízkými o svých sebevražedných myšlenkách, nenahrazuje to urgentní kontakt s vaším psychiatrem.
- Určete si důvody, pro které stojí za to žít
zdroj: bap:c